Souvislosti, ve kterých se narodil Ježíš
Římský císař Augustus si mohl dovolit vydat rozkaz, že má být pořízen soupis všech obyvatel podmaněných zemí pro sestavení daňových listin. Také v Judsku už za pomoci židovských znalců místních poměrů pracovala v každém městě po celé týdny římská zapisovací a odhadní komise, která odhadovala hodnotu domů a polí místních obyvatel a určovala jim pevnou sazbu daní na příštích čtrnáct let. Povinnost nechat se zapsat platila pro všechny muže od čtrnácti let a pro ženy od dvanácti let. Všichni se museli dát zapsat v místě, odkud pocházel jejich rod, i když už dávno pracovali a žili někde jinde. Dokonce i provdané ženy se musely objevit před komisí. Římští úředníci při výsleších nebrali ohled na nic, a používali dokonce i bití a mučení. Cenzoři přeměřili každé pole a přesně spočítali ovocné stromy, hlavy vinné révy i každý kus dobytka. Tomu, kdo se odmítl nechat zapsat, byl zabaven majetek.
Podle Lukášova evangelia pocházela Josefova rodina z Betléma, musel se tam tedy vypravit i se svou těhotnou manželkou. Cesta z Nazareta do Betléma trvala asi čtyři dny. Kvůli sčítací komisi a množství daňových poplatníků žijících mimo Betlém bylo město přeplněné k prasknutí. Ale na jeho okraji se ve vápencových jeskyních nacházely zimní stáje pro zvířata, které byly zčásti prázdné, protože stáda zatím pořád ještě nocovala na pastvinách pod širým nebem. Byly to skalní výklenky a jeskyně uzavřené dostavěnými kamennými zdmi a před vchodem ohrazené většinou plotem z větví trnitých keřů.
Jesle (žlaby), kam se dávalo zvířatům krmení, byly vytesány přímo do skalní stěny. Takové jeskyně můžete v Betlémě navštívit ještě dnes. Ježíšek tedy přišel na svět jedné noci v některé z těchto jeskyň. Na ikonách východní církve bývá zobrazován právě takový žlab, zatímco v našich končinách vídáme v betlémech spíše stáj postavenou ze dřeva a v ní dřevěné jesličky.
Převyprávěná biblická zpráva
Josef se vydal se svou těhotnou manželkou Marií z Galileje vzhůru do Judska do rodného města krále Davida, které se jmenuje Betlém, aby se tam oba dali zapsat do daňových soupisů. Když tam dorazili, přišel čas porodu a Maria přivedla na svět svého prvorozeného Syna. Zavinula ho do plenek a položila ho ve stáji do jeslí na krmení zvířat, protože v hostinci se pro ně nenašlo místo.
Té noci drželi pastýři venku na pastvinách hlídku u svých stád. Tu k nim přistoupil Boží anděl obklopený nebeskou září a pastýři se velice vylekali. Anděl je ale upokojil: „Nebojte se! Přináším vám radostnou novinu, velikou radost pro celý národ. Dnes se vám v Davidově městě narodil Zachránce, Mesiáš, Pán. Dostanete toto znamení: Najdete novorozené Děťátko zavinuté do plenek a položené do jeslí.“
Tu byl s andělem najednou veliký nebeský zástup, chválil Boha a zpíval:
„Sláva na výsostech Bohu
a na zemi pokoj lidem,
protože Bůh je miluje!“
Když se andělé vrátili do nebe, pastýři se mezi sebou dohodli: „Vydejme se tam do Betléma! Ať sami spatříme na vlastní oči, co nám Bůh zvěstoval!“ Rozběhli se tam a nalezli Marii, Josefa a Děťátko v jeslích. Miminko vypadalo jako každé jiné novorozeně jejich národa, byl to milý droboučký uzlíček vykukující z plenek. Pastýři si Dítě prohlédli a přitom vyprávěli, co jim o něm bylo předpovězeno. Všichni kolem užasli, když to slyšeli. Maria ale zvažovala každé slovo v srdci a neustále o tom všem přemýšlela. (podle Lukášova evangelia 2,4–19)
