to nám pomáhají pochopit jesličky

Betlém: údiv nad Božím jednáním

O Vánocích roku 1223 vytvořil František z Assisi živý betlém. Jaký byl záměr autora jesliček? On sám říká: „Chci zobrazit Dítě narozené v Betlémě a ukázat na těžkosti, v nichž se ocitlo kvůli nedostatku potřebných věcí pro novorozeně, ukázat, jak bylo uložené v chlévě na seno mezi vola a oslíka“.

Svatý František nechtěl vytvořit krásné umělecké dílo, ale vzbudit údiv nad pokorou Boha, nad útrapami, které z lásky k nám vytrpěl. Pokud se díváme na betlém jen jako na krásnou věc, nestačí to. Tváří v tvář mystériu Božího vtělení - Ježíšova narození, potřebujeme údiv nad Bohem samotným.

Dárkové šílenství

V dnešní době existuje veliké riziko, že přehlédneme to, co je v životě opravdu důležité. A paradoxně to hrozí zvláště o Vánocích.

Mentalita Vánoc se totiž podstatně mění a noří do konzumu, který rozleptává jejich smysl. Je dobré, že si lidé dávají dárky. Ale dárkové šílenství odvádí pozornost jinam, kde už prostota Vánoc není.

Betlém ukazuje, na čem záleží

Betlémy jsou tu proto, aby nás navrátili k tomu, na čem záleží: k Bohu, který přichází v prostotě, aby přebýval mezi námi. Jesličky nám pomáhají pochopit, na čem záleží – na vztazích, do kterých se Ježíš narodil. Lidé totiž mají přednost před věcmi. A my tolikrát dáváme přednost věcem před lidmi, což nemůže fungovat.

Betlém nás přivádí k pravé radosti

Betlém vypovídá také o radosti. Radost je něco jiného než jen zábava, je to něco hlubšího, lidštějšího. Někdy se uchylujeme k jakési zábavě bez radosti, zabíjíme čas, prokrastinujeme, děláme hluk, ale radost v tom není.

Skutečná vnitřní radost je kořenem pravých Vánoc. O radosti se píše i v kronice prvních jesliček: „Lidé se hrnuli k jesličkám a radovali se, jako nikdy předtím.“

Betlém je jako malá studánka

Z čeho tato vánoční radost pramení? Určitě ne z hory dárků nebo z okázalé oslavy. Ne, je to radost, která přetéká ze srdce, když se člověk dotkne Ježíšovy blízkosti, něhy, která nenechává člověka samotného, ale utěšuje ho.

Blízkost, něha a soucit, to jsou tři Boží postoje. A při pohledu na jesličky, při modlitbě před jesličkami můžeme pocítit tyto Boží věci, které nám pomáhají v každodenním životě. Svěříme-li před jesličkami Ježíši vše, co máme na srdci, „zaradujeme se nevýslovnou radostí“ (Mt 2,10).

Pojďme před jesličky.
Podívejme se na ně a otevřme své srdce.
Betlém je jako malá studánka,
z níž můžeme čerpat Boží zdroj
naděje a radosti.