Komentáře k některým koledám

  • Komentář ke koledě Adeste fideles

latinská koleda
nápěv: John Reading (+1692)
text: abbé Étienne Jean François Borderis (ca 1790)
český text: Jednotný kancionál (1992) 

Původ písně Adeste fideles patrně souvisí s anglickými katolickými kruhy 18. stol. a jejich English College ve francouzském městě Douai. Tato kolej byla založena r. 1568, aby vychovávala anglické katolické duchovní. Po francouzské revoluci byla kolej zrušena a její knihovna dílem zkonfiskována, dílem zničena. Jeden z rukopisů, jež opsal okolo r. 1740 John François Wade, obsahuje dva nápěvy této písně (v ¾ a 4/4 taktu) a 4 sloky.

Od r. 1750 je píseň publikována ve většině anglických kancionálů. 4/4 nápěv byl publikován ve sbírce An Essay on the Church Plain Chant (Esej o církevním chorálu, Coghlan, 1782), jejímž editorem byl vedle Wadea i Samuel Webbe (1740-1816). Vicent Novello, nástupce Webbeho, ve své Collection of Mottets or Antiphons (sbírka motet či antifon, 1792) melodii připisuje Johnu Readingovi (+1692), varhaníku katedrály ve Winchesteru.

Webbe byl varhaníkem v kapli portugalského velvyslanectví, kde v r. 1795 píseň poprvé uslyšel vévoda z Leedsu. Udělala na něj udělala velký dojem, takže si objednal její úpravu od Thomase Greatorexe, ředitele tehdy populárních Concerts of Ancient Music (Koncerty staré hudby), jichž byl vévoda patronem a v jejichž rámci byla tato úprava uvedena 10. května 1797 pod názvem Portugalský hymnus. Vévoda se totiž domníval, že píseň je hudebním symbolem portugalských vánoc.

Pokud jde o text, některé sloky napsal abbé Étienne Jean François Borderis, který se s hymnem seznámil při svém exilu v Anglii r. 1793 a publikoval všech sedm slok v Office de S. Omer (Liturgie ke sv. Omerovi, 1822). Další sloky se poprvé objevují ve sbírce Thesaurus Animae Christianae (Poklad křesťanské duše, Mechelin, Belgie ca 1850).

Se svolením převzato z knihy Zpěvy vánoční Evropy

  • Komentář ke koledě Puer nobis nascitur (kánon)

latinská koleda
text: Piae cantiones (1582)
český text: Pavel Svoboda

Velmi oblíbenou píseň, která se zpívala po celé Evropě, zachytil poprvé Moosbergský graduál (1355–60, nyní v Univerzitní knihovně v Mnichově, MS 2 156). Vyskytuje se jak v třídobém, tak čtyřdobém taktu. Jedna melodická varianta udělala dokonce z písně dvouhlasý kánon. Další vánoční kánony jsou obsaženy ve sbírce P. Svobody Duchovní kánony - Světské kánony (Triton, Praha 2006). 

Se svolením převzato z knihy Zpěvy vánoční Evropy

  • Komentář ke koledě Good King Wenceslas / Náš předobrý Václav král

anglická koleda
nápěv: Piae cantiones (1582)
text: John Mason Neale (1818–1866)
český text: autor neznámý

Díky stykům, které v 1. polovině 19. stol. navázali čeští literáti s Anglií, se r. 1853 patrně dostal anglikánskému duchovnímu reverendu Johnu Masonu Nealovi do rukou obsah trojjazyčné básně z r. 1847 Sankt Wenceslaw und Podiwin, jejímž autorem byl Alois Václav Svoboda, známý z bojů okolo tzv. Rukopisů. 

Reverend podle této mystifikující legendy napsal slova vánoční písně pro děti a vybral k ní nápěv staré jarní koledy Tempus adest floridum (Květnatý přichází čas), obsažené ve sbírce Piae cantiones (Zbožné zpěvy), kterou v r. 1582 vydal Theodoric Peter z Nijlandtu. Pro nás je podstatné to, že v Anglii i v USA patří tato koleda tanečního charakteru o českém knížeti sv. Václavu mezi nejoblíbenější.

Velbloud – pouštní teréňák (21.3.2019, 11:02)

Velbloud – pouštní teréňák
PRJak někdo tvrdí, první velbloud (takový pouštní teréňák, na němž měli cválat Tři králové) byl navržen komisí andělů....

Inspirace pro dárky - dárkovník (21.3.2019, 11:00)

PRPřemýšlíte, čím obdarovat své blízké či vzdálenější? Udělali jsme průzkum toho, co komu udělalo radost. Můžete se...

Muži - otcové (4.2.2019, 16:33)

Muži - single (4.2.2019, 16:24)

Betlémy ve Vatikáně - výstava (4.2.2019, 16:23)

Český betlém součástí výstavy betlémů z celého světa.

Texty na nástěnky, vývěsky, do vitrín atd (4.2.2019, 16:23)

Krátké texty s vánoční tematikou určené k vyvěšení na vývěsky, nástěnky, vitríny atd...