Pospícháme, tlačíme se, strkáme se...

V horečném tempu vánoční doby míváme sklon zapomínat na poselství a příslib, které Vánoce zvěstují. Velmi často býváme v zajetí toho, co všechno ještě musíme stihnout na poslední chvíli. Pospícháme, tlačíme a strkáme se a málem že srážíme lidi shánějící ten extra dárek, který si my vážně nemůžeme dovolit.

Mohl by být všechen ten spěch a shon satanovou pomstou Bohu nebo jeho odvetným tahem za Vtělení - zrození Syna Božího? Satan nás všechny oslepuje třpytem a leskem, zvoněním zvonků a cinkáním pokladen v obchodech. Přestali jsme dbát na význam Vánoc – poselství míru mezi všemi muži a ženami, příslib radosti lidem dobré vůle.

Opravdová krása Vánoc se spíše nachází v jednoduchosti - jednoduchosti pramenící z uvědomění a umění naslouchat. Neboť čím více nasloucháme okolnímu světu, tím plněji si uvědomujeme nesnáze a bolesti, hněv, vypětí a vyčerpání, kterými muži a ženy trpí. A právě poselství a příslib Vánoc může přinést naději malým a zbloudilým; poraněným, ukřivděným, týraným a zlomeným.

Jedním z největších darů, jež můžeme přinést světu, každému muži, ženě či dítěti, které potkáme v této vánoční době, je "prokazovat laskavost a konat nezištné krásné skutky". Vzpomínám si na humoristický seriál kreslíře Johnnyho Harta uvedený před několika lety, ve kterém vystupuje postava Wileyho hledajícího odpovědi na nejzávažnější otázky života. Jedna z těch otázek je velmi jednoduchá, a přesto současná. Na prvním obrázku se Wiley ptá: "Co se stalo s laskavostí?"

A pokračuje těmito verši:
"Proč lidi nelitují síly,
aby jiným trable způsobili?
Proč schválně druhým štěstí hatí,
ač vědí, že se jim zlo dvakrát vrátí?
Proč tak rádi zraňujeme
i ty, které milujeme?

Proč člověk milá slova sotva svede?
Vždyť jedna rána k druhé vede.
Proč se nechováme, jak nám velí
jeden slogan známý?
Veďme si tak, jak bychom chtěli,
aby se jednalo s námi.

Proč chyby druhých nám tak vadí,
jeden sotva uvěří..,
Odpuštění a láska vystrnadí
satanův zadek ze dveří.. "

Darujte o příštích Vánocích dar, který má trvalou hodnotu, dar, který vás nadlouho přežije. "Prokazujte laskavost a konejte nezištné krásné skutky." Jen do toho, zkuste to! Pro vás je to jen maličkost. Ale jsem si jist, že lidé kolem vás budou udiveni a svět bude ohromen. Jen do toho, buďte laskaví ostošest. Takové šoky svět moc potřebuje.

***

 

 

Se svolením převzato z knihy: Kolik váží sněhová vločka a jiné příběhy,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno